Lesy v ohrožení

Z médií je snad již každému známo, jak české lesy decimují kůrovci (kalamitní škůdci lýkožrout smrkový, severský a lesklý, ale i další druhy). Nevídaný atak škůdců odborníci již nenazývají ani kůrovcovou kalamitou, ale katastrofou. Obrovský rozsah kalamity lze vidět na mapě na odkaze http://geoportal.uhul.cz/mapy/MapyDpz.html, kde si můžeme prohlédnout plochy kůrovcem opuštěných souší (situace v září 2018). Ale zelené stromy, které jsou napadené a už prakticky mrtvé, už nevidíme - žádné snímkování je nezachytí. Kdyby byly zveřejněny mapy z různých období, bylo by zřetelné, jak kůrovec postupuje z původně postižené severní Moravy přes Vysočinu, ke Znojmu a na Dačicko a Jindřichohradecko. A také jak se z namnoženého kůrovce z lesů u obce Libnič a Kamenný Újezd na Budějovicku tento dále šíří na všechny strany, mj. až k břilickému katastru. Kůrovec nedecimuje jen lesy . Ve světle všeobecné společenské prosperity zaniká, jak jsou ekonomicky postiženi vlastníci lesů. Trh se dřívím je přesycen, ceny klesly na historickou úroveň, je problém dříví vůbec prodat a když už se to podaří, může se i stát, že mnohde nezaplatí ani náklady na těžbu a asanaci kůrovcové hmoty a stále se musí ještě počítat s náklady na obnovu porostů (zalesnění a několikaletá ochrana kultur proti buřeni a škodám zvěří). Z lesa, který vždy přinášel hodnoty, se stává přítěž, kdy náklady mohou převýšit příjmy. Obrovské problémy už nemají jen drobní vlastníci, kteří se běžně v problematice lesního hospodářství nepohybují, problémy mají už i větší majetky, ať už soukromé či obecní, ekonomický dopad už pociťuje takový gigant, jako jsou Lesy ČR s.p. (a je s podivem, že i v této situaci po něm stát vyžaduje další miliardy do státního rozpočtu, místo aby (ty miliardy) pomohly řešit kým, čím a za co se bude zpracovávat, asanovat, zalesňovat – chová se takto zodpovědný hospodář?)

Jak jsme na tom na Třeboňsku? Na správním území ORP Třeboň je za 10 měsíců v r. 2018 zpracováno 44 500 m3 kůrovcového dříví - to není málo. (Z tohoto množství je podstatná část u Lesů ČR s.p.) Už toto množství dává silný kůrovcový základ pro příští rok, ale především se očekává silný nástup populace od Jindřichohradecka - město Stráž nad Nežárkou už citelně zasahovalo proti kůrovci v r. 2018. Rovněž se dá očekávat vzestup škod způsobených kůrovcem z budějovické strany - část lesů v katastru Břilice již bylo napadeno letos. Očekává se další napadení v místech, kde se již zpracovávalo, očekává se vznik nových ohnisek. Že zde máme převážně borové hospodářství není záchrana – dochází zde k jinému jevu - rozsáhlému zasychání borovic, které se musí také přednostně zpracovat - už jsou zde i případy celoplošného zasychání, ale převážně je roztroušené (a zpracování roztroušených jedinců je ekonomicky náročnější, než těžba soustředěná na místě). Navíc je ze silně postižených oblastí známa nevídaná věc - v silné populaci kůrovec napadá i borovice. Víme co nás asi čeká, tak se na to připravme - ve zkratce co je třeba na jaře mít: lidi (kdo vyhledá kůrovce, kdo bude těžit, tahat, asanovat, zalesňovat, prodávat dříví), materiál (insekticidy pro chemickou asanaci - výjimka pro nákup Vaztaku pro neprofesionální uživatele platí do 12.1.2019), podmínky (místa pro skládkování, přibližovací cesty, výjimky ze zákonů), znalosti (znát účinné postupy boje s kůrovcem a jejich užití v čase), peníze (zpracování se musí zaplatit, dříví se nemusí prodat). Ale o tom zase příště.

Ing. Jitka Janečková, referent odboru ŽP Městský úřad Třeboň