Před rokem 1922
Historie města
Do 12. století bylo území kolem řeky Lužnice prakticky neobydlenou pustinou pokrytou mohutným močálovým pralesem. Chudé písčité půdy a rašeliniště k osidlování příliš nelákaly. Německá kolonizace z jihu i česká ze severu postupovala do těchto míst velice pomalu. Nepropustné lesnaté území bylo nejprve protnuto několika průseky, kterými vedly obchodní stezky. Zmiňované přírodní podmínky se odrazily i v místním pojmenování. Celá oblast byla nazývána Silva nortica (severní les), velké části tohoto území se dodnes říká Waldviertel (lesní čtvrť), Češi údajně používali název Podlesí.
Za počátky místní historie můžeme považovat vznik panství rodu Kuenringů kolem hradu Weitra. Tento šlechtický rod své území rozšiřoval a zakládal v okolí další důležitá sídla. Velký význam pro dějiny našeho města mělo vybudování strážního hradu jménem Gmünd (Cmunt). Středověké jádro této hraniční pevnosti bylo postaveno nad soutokem řeky Lužnice a Branau (Skřemelice) a obehnáno kamennou hradbou se dvěma vstupními branami. V bezprostřední blízkosti Gmündu byly postupně zakládány malé osady. Tři z nich prakticky tvoří základ osídlení našeho města. Nejstarší byla rolnická ves Böhmzeil (Česká Cejle), která vznikla údajně roku 1280 jako řada 24 domů podél staré cesty vedoucí do Čech. První zmínka o další osadě se vztahuje k roku 1369. Jedná se o obec Wielands (Bělenec, Velenice), která byla vybudována asi čtyři kilometry západním směrem od Gmündu a později byla rozdělena na dvě části (Horní a Dolní). Až rokem 1870 je datován vznik třetí vsi, dřevařsko - tkalcovské osady Josefschlag (Josefsko).
Vznik našeho města
Novodobá historie našeho města a blízkého okolí se začala psát roku 1919. Přesněji 10. 9. 1919, kdy v Saint Germain byla podepsána mírová smlouva, která oficiálně vyjasnila situaci v pohraničí. Rakousko tehdy uznalo nezávislost Československé republiky a odstoupilo našemu státu část území o rozloze 118 km². Naše historické prameny používají pro tuto oblast název „České Vitorazsko“. Rakušané mají zažitý termín „13 odstoupených obcí“.
Jedná se o tyto obce a osady: Česká Cejle (Josefsko), Dolní Velenice, Nakolice, Vyšné, Trpnouze (Obora), Nová Ves nad Lužnicí (Žofina huť), Halámky, Krabonoš, Kunšach, Dvory nad Lužnicí, Rapšach (Spáleniště, Londýn, Paříž, Ochůzky), Tušť (Nový York).
Vlastní zábor pohraničí byl stanoven na 31. července 1920. Delimitační komise neměla při vytyčování státní hranice jednoduchou práci. Zábor území našeho města musel být proveden ve třech intervalech.
Naše město vzniklo sloučením tří částí - Dolní Velenice, Česká Cejle a Josefsko. Nově vzniklá obec zaujímá 12 km² a v roce 1921 měla 4750 obyvatel. Dnem připojení k ČSR se začala označovat jako Cmunt v Čechách, později Český Cmunt. Tento urbanistický celek nebyl ještě městem. Tím se stal až na podkladě výnosu ministerstva vnitra z 1. 12. 1922.