Zavřít menu

Trolejbus TMG 1907

Jízdy trolejbusem


Jízdy replikou historického trolejbusu je možno si objednat:

*Cena jedné půlhodinové okružní jízdy po Č. Velenicích je 120,- Kč na osobu.
**Jízda bude uskutečněna při zájmu nejméně čtyř osob.
Informace o trolejbusu TMG 1907 zde.

Zprávy z médií:

Videomagazín, říjen 2015, čas 00:00 - 02:59
14. 10. 2015 - Představení podvozku připravovaného trolejbusu 

Česká televize, reportáž začíná v čase 20:38 min.
14. 1. 2016 - Unikátní trolejbus z Valašska

ČT, Toulavá kamera
14. 2. 2016 - Valašský řemeslník  - kolář Augustin Krystyník

Duben 2016 - uveřejněn článek v anglickém časopisu Trolleybus - str. 78 a 79

Výroba a zkušební jízda trolejbusu
Krátké video ke shlédnutí zde.

Všeobecné parametry vozidla:
Pohon vozidla: elektrický, maximální napětí 72 VSS
Maximální rychlost vozidla: 18 km/h
Rozměry vozidla: délka 5200 mm, výška 3100 mm, šířka 1930 mm
Rozvor náprav: 3154 mm, rozchod vpředu i vzadu 1580 mm
Kola: dřevěná paprsková, 10 paprsků, vnější průměr kol 820 mm, obruče z plné pryže
Uspořádání náprav: dvě tuhé nápravy, odpružené podélnými půleliptickými listovými pery. Obě nápravy poháněné elektromotory v nábojích kol přední i zadní nápravy
Brzdy hydraulické, bubnové na všech čtyřech kolech, dvouokruhové, odpovídající současným požadavkům
Ruční mechanická parkovací brzda
Celková hmotnost vozidla: 3000 kg
Maximální počet přepravovaných osob: 8 + 1
V zadní části vozu je poštovní oddíl s možností přepravy poštovních balíků do váhy 160 kg.

Pohon vozidla:
Pohon čtyřmi elektromotory v nábojích všech čtyř kol
Výkon jednoho motoru: 8 kW, celkový výkon 32 kW
Maximální napájecí napětí 72 VSS
Motory ve spojení s řídícími jednotkami jsou reverzační, umožňují regenerativní elektrické brzdění. Maximální rychlost vozidla je omezena na maximálně 18 km/h trvalým naprogramováním řídících jednotek motorů.
Napájení motorů je z baterií LiFePo4, umístěných ve vozidle.
Plné dobití baterií za max. 5 hodin. Předpokládaný dojezd na jedno nabití 30 km.
Existuje alternativní možnost napájení motorů z trolejového vedení.

Jak to tenkrát bylo…

Město České Velenice, ležící na samotné hranici s Rakouskem, je právem spojováno s pojmem nejstarší trolejbusový provoz ve střední Evropě.Na výstavbě a provozu tehdejšího trolejbusu se podílela firma Lohner, Porsche a Stoll. V roce 1906 byla jejich produkce začleněna pod francouzský závod Mercédès -Électrique, vozidla a zařízení pro trolejbusy se začaly všeobecně nazývat jako Mercédès - Électrique-Stoll. Tato koncepce se uplatnila poprvé právě v Gmündu a stala se posléze inspirací pro další provozy tehdejší rakouské monarchii (především Weidling v r. 1908, Vídeň v r. 1909 a České Budějovice v r. 1909).

O trolejbusové dopravě se začalo uvažovat zejména kvůli velké vzdálenosti mezi železničním nádražím (umístěno v předměstské části Cmunt, dnes České Velenice) a centrem města Gmünd. V porovnání s náklady na zřízení tramvajové dopravy, které byly pro město příliš vysoké, byla v roce 1906 chválena výstavby trolejbusové tratě. Trolejbusy poprvé vyjely 16. července 1907. Tehdejší provoz v dnešních Českých Velenicích se stal prvním trolejbusovým provozem na území dnešní České republiky. Trať vedla od železničního nádraží přes LitschauerStrasse k radnici na náměstí Gmündu. Zde se nacházela i vozovna. Původní délka tratě byla 2,2 km, která se v roce 1909 prodloužila na celkových 3,3 km.    

Od začátku byly v provozu dva vozy Daimler – Stoll, z nichž jeden měl zmenšený prostor pro cestující a byl vybaven oddílem pro přepravu pošty. První vůz měl kapacitu 14 míst k sezení a 10 ke stání, druhý vůz s poštovním oddílem měl 10 míst k sezení a  8 ke stání. Vozy měřily kolem pěti metrů a vážily 3,5 tuny, jejich maximální rychlost byla 15 km/h. Napájení bylo stejnosměrné a s napětím 440 V, Denně projel trolejbus oběma směry v době od 5:40 do 20:50 hodin 16x. Jízdenka stála 20 haléřů, pravidelní cestující si mohli zakoupit permanentku na padesát jízd. Z důvodu nerentabilnosti byl však provoz trolejbusů v roce 1916 ukončen. Měděné elektrické vedení bylo odstraněno až po 1. světové válce. Připomínkou tehdejší doby je původní dochovaný sloup trolejbusového vedení umístěný poblíž tunelu ve Vitorazské ulici.

Projekt Obnovení

Do mimořádně zajímavého a historicky cenného projektu na „obnovení“ trolejbusu vstoupilo město České Velenice, které hodlá jeho zašlou slávu opět obnovit. Vlastní výstavbou byl pověřen spolek GaMu - Galerie a Muzeum České Velenice. Celý projekt financovalo město České Velenice z vlastních zdrojů.

V začátcích stavby repliky byla základním problémem absence původních technických plánů vozidel. Trolejbusy dodané do Gmündu se totiž od později dodávaných vozidel pro jiná města odlišovaly. Proto bylo nutné ve spolupráci s muzeem společnosti Mercedes – Benz, Technickým muzeem ve Vídni a Technickým muzeem v Brně konzultovat nové plány vozidla a snažit se dohledat co nejvíce materiálů, na jejichž základě by bylo možné vůz znovu zkonstruovat.

Základní koncepce novodobých plánů byla dokončena v polovině roku 2014. Od září 2014 se od plánů a teorií již přešlo k vlastní výrobě. Vozidlo, o kterém zde hovoříme, nazýváme trolejbusem, ale svým řešením jej zařazujeme do kategorie elektrobus (v historických dobách označovaný jako Omnibus). Hlavním motivem – vedle snížení finančních nákladů na elektrifikovanou trať – byla snaha vyhnout se statutu drážního vozidla, jehož schválení by bylo problematické a nákladné, pakliže by vůbec byla vzhledem ke zcela odlišné konstrukci porovnání s dnešními trolejbusy možné. Trolejbus má status „ostatní vozidlo kategorie R“. Po veřejné komunikace jezdí max. rychlostí 18 km/hod. a uveze 8 pasažérů a řidiče. Rozměry: délka 5,2 m, výška 3 m a šířka 1,7 m.

Stavba repliky trolejbusu

Spolku GaMu se postupně podařilo do projektu stavby repliky trolejbusu MércédeselectriqueStoll 1907 získat široký kolektiv spolupracovníků, odborníků a příznivců. Na výrobní a konsultační poradě v únoru 2015 se v Českých Velenicích sešla dvacítka lidí z celé republiky. Jmenujeme především plzeňského konstruktéra Jana Kopečka, který z podkladů vypracoval velice precizní výrobní plány a detailní technické výkresy. Významný podíl na výrobě vozidla má Autoservis Michal Dvořák, České Velenice – ten představitel základní nýtovaný rám vozidla s listovými péry. Střední škola v Českých Velenicích připravila zadní nápravu. Naviják trolejbusového kabelu a ruční brzdu vozidla připravila Střední zemědělská škola v Českých Budějovicích. Firma Autocentrum Ikarus Karviná dodal listová péra, umělecký kovář Daniel Černý pracoval na výkovcích. Kolářství Augustýna Krystyníka z Nového Hrozenkova spolu s restauratérem starožitných dřevěných komponentů Tomášem Juřičkou z Colorada (USA) dodali dřevěná loukoťová kola s přípravnou na montáž elektrokola a dřevěnou konstrukci repliky. Fandové téměř zapomenutých historických vozidel, Václav Trousil a Petr Kaftan, si vyhráli s detaily vozidla, jako jsou dobová světla, reostatová deska, ozdobné poklice, znaky, erby a mosazná táhla. Hlavním koordinátorem prací na projektu výroby trolejbusu byl Jiří Kovář, ředitel GaMu – Galerie a Muzea Č. Velenice. Odbornou pomocí přispěli ti, kteří dlouhodobě dopravní historii veteránům věnují – Alois Koutek, majitel největší sbírky historických autobusů v Česku, spisovatel Svatopluk Šlechta – známý především fandům železniční historie a Jan Spousta – pracovník výzkumného ústavu dopravy. Do této skupiny patří i Jaroslav Fiala, Karel Laňka a Jiří Kubát – pamětníci „zlaté éry“ velenických železničních dílen, odkud se po opravě vracely parní lokomotivy na koleje téměř celé střední Evropy.

Věrná a funkční replika tohoto unikátního vozidla byla dokončena v roce 2016. Při příležitosti 100. výročí od ukončení původního trolejbusového provozu byla představena veřejnosti. První oficiální jízda se konala 21. července 2016.